Copánky

Prořezaný topol vypadá jak pravoslavný kříž
nebo možná trochu…
jako špatně rostlý vánoční stromeček,
jehož pahýly jsou spojeny elektrickými vlákny
černobílých svátečních svíček

Líné paprsky,
zatím ještě spícího slunce,
nesměle pronikají mezi provazci deště,
který se teprve chystá dozelena rozesmát
unavenou jarní krajinu

Myšlenkami se snažím
z lesklých dešťových provázků
uplést holčičí copánek,
ale po šesté smyčce zjišťuji,
že je to nad mé síly…
Nikdy jsem neuměl plést dívčí copánky..

Snažím se alespoň ukrást vzácné slzy smutných klaunů,
rychle je napichuji
jako skleněné korálky,
než se mi vypaří mezi horkými,
neobratnými prsty

Prořezaný topol připomíná zbytečný pravoslavný kříž
a já konečně s úsměvem usínám
se slzami smutných klaunů pod nehty
a zápěstím omotaným dívčím copánkem
upleteným ze stříbrných provázků deště,
který už neprší…