Dřevěný páv

Jen dvě slůvka
zašeptaná mi něžně do spánku sochou,
schovanou za závěsem v ložnici
mi prozradily,
že vedle mé postele spí dřevěný páv

Ještě se zavřenýma očima
se snažím pohladit barevné hobliny,
které pokrývají jeho záda
a opatrně hmatám po dřevěné hlavě
snažíce se neporanit si prsty
o ostny jeho trnové koruny

Socha v koutě pokoje se usmívá,
protože ví,
že ho budu mít rád.
Nezřetelně šeptá,
dávajíce mi rady,
jak se chovat,
abych neublížil jeho křehké,
dřevěné ptačí duši
 
Dobře vím,
že většinu času bude jen tiše spát tak,
jak to mívají dřevění pávi ve zvyku,
připomínajíc naivní figurínu ze starého dětského kolotoče,
odkud také patrně přiletěl...

Snažím se znovu usnout s krásným pocitem,
že jsem konečně našel přítele,
který mi bude ve spánku tiše naslouchat
a jemně ozobávat mé zápěstí,
chráníce tak mé tajné sny...