Neopakovatelný zážitek na...

 

Neopakovatelný zážitek na Sionu v noci z neděle na sobotu...
(myšlenkový záznam k paradoxu zvanému "životní realita" č.1)

    Tak, jako myšlenka nezadržitelně plynoucí prostorem, větvící se po své náročné cestě, stejně jako neobvyklé struktury krajiny dílčích úspěchů, stejně tak se chovají obojživelníci.
Obojživelníci sledující hladově obyčejnou bustu těch dvou bytostí, které, ačkoliv je k sobě už  nic nevábí, stejně spolu ve strnulém rozmachu navykle sedí na krychli vzpomínek. Tato krychle erotického okouzlení, vyvíjející se v nenadálou pózu časového rozpadu, se nemění ani po nekonečně dlouhé době - vlastně se nic neděje i když pod strukturou slepé naděje stále doutná touha po něčem, těžko říci po čem.


    Jako několik vzpomínek pod věží čarodějnic na Sionu, končí tato pouť myšlenkového pochodu zase na samém počátku spirály nekonečna, přes veškerou snahu rozluštit tuto věčnou hádanku, pojící se k osobnosti, jako neznámé veličině celé bytosti sledované neviditelným zrakem okolí. Podstatou stejně zase zůstane síla zvyku vypěstovaná v nás relativitou okolí, které nechápeme stejně jako "ono" nechápe nás. Jako běžnými smysly chápaná  skutečnost, jeví se takto celé vzájemné působení naší veškeré činnosti i nečinnosti, působící veskrze užitečně, avšak po hlubším zamyšlení naprosto nahodile, cizími vlivy podmíněně rozštěpeno ve střepy nechtěného, končícího a zase nečekaně vznikajícího...