Paridův soud...
(záznam životní zkušenosti mladého Parida, která ovlivnila postoj k imaginativním hodnotám jako takovým)
Na hranici světů potkal jsem ženu, ženu jako ztělesnění všech představ, pojících se k tomuto ustálenému pojmu, který život už v pradávných dobách stvořil. První šokující a přece opojný zážitek třináctiletého s příslušnicí opačného pohlaví ve své naprosté, nic nezastírající podstatě. Ženu kypící živočišností a patrně krásně postiženou exhibicionistickými sklony neukojené zralosti - bohyni smyslnosti. Životní setkání, která v podstatě předznamenávají celoživotní Paridův soud, převrácený ve své podstatě v neustálé hledání dokonalosti a krásy, pojaté v duševním prostoru světa, který nás skrytý obklopuje, většinou svých obyvatel neviděn, ale přece stále přítomen na druhé straně vědomí - viděn pouze vnitřním zrakem.
Setkání s bohyní v jedinečném prostoru přestupu na hranici světů bylo krátké a prchavé, ale také neustále a nesmazatelně se vracející. Na téměř opuštěné, dlouhé, nikde nekončící ploše pláže, při sbírání mušlí a jiných darů moře, které tiše doprovázelo svým šuměním celkovou atmosféru tajemna, vzbuzenou už celkovým oproštěním se od okolních vjemů, byl jsem vyrušen stínem. Stínem, který se postupně přede mnou zjevoval proti jednomu ze tří sluncí, až nabýval konkrétní podoby zralé, asi čtyřicetileté, dobře stavěné ženy, která sem zabloudila se svým poselstvím z druhé strany svobodného světa.. Postupně jsem v podřepu ve svých dětských plavkách pozoroval postavu, která se na dva metry přede mnou zastavila, usmála se a cizím jazykem prohodila pár vstřícných, patrně seznamovacích slov. Můj zrak fascinovaně klouzal po její celé, naprosto nahé a dokonalé postavě, která měla tu odvahu sem, do zakázané hraniční oblasti, na chvíli proniknout. Sledoval jsem tu bytost z jiného světa před sebou, její tmavé dlouhé vlasy stažené do drdolu, její opálená vlnící se ňadra s velkými dvorci bradavek a její smyslný, provokující úsměv, se kterým se, předstírajíc zájem o sbírání mušliček na nekonečné a prázdné pláži zrovna v blízkosti mých nevinných očí, pomalu svezla do širokého podřepu a umožnila mi poprvé v životě pohled na tmavě ochlupený ženský klín, deroucí se ven těsně nad zpívající hladinou mořské pěny. Při sbírání mušliček se mi neustále snažila něco sdělit oním cizím jazykem a těšila se přitom z mého upřeného pohledu. Když uznala za vhodné, že už jsem byl seznámen s anatomií jejího vzrušujícího těla dostatečně, napřímila se, pokynula mi na pozdrav a pomalu se začala vzdalovat po opuštěné pláži nazpět k prostupu do jejího světa. Ještě jednou se za mnou otočila s ryze ženským úsměvem a dovolila mi ještě několik posledních pohledů na její mizící siluetu, než se rozplynula na rozhraní reality a imaginativního lákavého prostoru, ze kterého přišla. Chvíli jsem zůstal ještě strnule dřepět v mořské vodě než jsem vstal - rázem dospělejší - a jediným krokem, který jsem udělal z onoho magického místa, jsem zrušil kouzelnou atmosféru neskutečnosti. Pohlédl jsem roztřeseně na olověné bouřkové mraky a na několik osob netečně sedících na pláži, z nichž patrně nikdo nezaznamenal příchod a odchod této cizí bytosti.