Právě teď

právě teď, když pes z červeného kamene
hlídá spící krásku

právě teď, když rozevlátým vlasům
sluší vysoké boty

právě teď, když ještěrky pijí krev orchidejí,
právě teď mám strach

právě teď se bojím:
ne, že mé citrony skrápí svou kyselostí
škrcenou lásku,
ne, že obepínající zápěstí
nesou celou tíhu sžírajících vztahů

právě teď se bojím,
že krása odstrkuje svou identitu,
maskujíce to vlákny nevědomosti

právě teď mám strach,
že to všechno není pravda,
že až procitnu
nebude tu už osamělý Jidáš
sledující znuděné milence,
nebude tu spousta věcí,
které ještě neznám

právě teď mám strach,
že to všechno není pravda

právě teď, když srdce na sobě naskládaná
jak sněhuláci
říkají, že 1 + 1 = nekonečný boj

právě teď, když nepotřební
klauni meditují nad plyšovými šimpanzi

právě teď mám strach,
že ve skutečnosti tohle všechno vlastně není
právě teď...